Zvěřina
(charakteristika, rozdělení, využití v kuchyni)
Charakteristika zvěřiny:
- za zvěřinu se považují zvířata, která žijí volně v přírodě a jsou lovena
- maso zvěřiny je tmavočervené až červenohnědé, tužší, má malý obsah tuku
- má osobitou pikantní chuť a vůni
- každý druh zvěře má vlastní pach a chuť
- je výživnější, má vyšší obsah bílkovin a minerálních látek (sodík, draslík, železo, fosfor), vitamíny skupiny B
- pro malý obsah tuku je lehce stravitelná
- zvěřinu získáváme hlavně povoleným odstřelem volně žijící zvěře
- obsahuje málo živočišného škrobu, proto se nechává déle odležet nebo se před kuchyňskou úpravou nakládá do mořidel
Rozdělení zvěřiny:
- vysoká (spárkatá) – srnec, srnka, jelen, laň, daněk
- nízká – zajíc, divoký králík
- černá – divoký vepř (kňour, bachyně, selata)
- pernatá
- lesní – tetřev, tetřívek, sluka lesní, jeřábek, kvíčala, divoký holub
- polní – bažant, koroptev, křepelka, hrdlička zahradní
- vodní – divoká husa, divoká kachna, čírka vodní, lyska
- červená – kamzík, muflon, medvěd
Vysoká (spárkatá):
Nízká:
Černá:
Pernatá lesní:
Pernatá polní:
Pernatá vodní:
Červená:
Ošetření a zrání masa:
- zvěřina musí být ihned po odstřelu vyvrhnuta nebo vyháčkována
- zrání masa probíhá pomaleji než u jatečného masa
- při zrání se ve zvěřině zvyšuje obsah kyseliny mléčné, probíhá kyselá reakce (kyselé prostředí zamezuje rozvoji hnilobných mikroorganismů, zvěřina se stává trvanlivější)
- pernatá zvěřina zraje zavěšená za hlavičku (nezraje vodní – rychle se kazí)
- vysoká a nízká zvěřina se zavěšuje za zadní běhy
- zrání probíhá při nízké teplotě, kde proudí vzduch
- během zrání se maso stává křehčí, stravitelnější a získává příjemnou vůni
Použití v kuchyni:
Maso zvěřiny nízké, vysoké, černé a červené je možné před tepelnou úpravou nakládat do mořidel, maso je křehčí a chutnější. Dále se před úpravou u některých druhů provádí odblaňování a špikování. Z vnitřností se používá srdce, játra a jazyk. Pernatá zvěřina se škube nasucho, dále se provádí špikování, menší kusy se obalují slaninou. Nakonec se drezírují.
Chuť při tepelné úpravě zvyšujeme přidáváním slaniny a koření, například jalovce. Při přípravě se často používá zeleninový základ a to nejen u pokrmů na smetaně. Chuť však výrazně ovlivňuje roční období, část masa, věk a množství krmiva. Zvěřinu je nutno nechat před úpravou odležet,případně ji nakládáme do mořidel. S výjimkou divokých prasat jde o maso málo tučné.
Úprava zvěřiny před přípravou pokrmů.
Marinování – maso marinujeme v podmáslí nebo kyselém mléce. Musí být v tekutině, kterou denně vyměňujeme, zcela ponořené.Nakládání – maso nakládáme do octa a zeleniny. Nejprve svaříme vodu s octem (množství řídíme podle chuti a následné úpravy), přidáme 4-6 zrnek pepře, 2-3 zrnka nového koření, 2-3 zrnka jalovce, 1-2 bobkové listy, případně i trochu tymiánu. Maso dáme na pekáč, posypeme na kolečka nakrájenou cibulí, karotkou, petrželí a kouskem na proužky nakrájeného celeru. Zalijeme prochladlým vývarem a přiklopíme. Dáme do chladna a maso během marinování obracíme.Divočejší chuti dosáhneme, když do masavetřeme roztlučená zrnka jalovce.Jemné a pikantní chuti zvěřině dodáme,pokud přidáme do marinády víno,a to jak bílé, tak červené. Protýkání zvěřiny – slaninu nakrájíme na nudličky, úzkým nožem protýkáme zvěřinu slaninou, lze použít i protýkací jehlu, protýkané maso je šťavnatější.
Vady zvěřiny:
Zapaření, hniloba, rozstřílení, plíseň (dlouhé zrání). Střečkovitost (napadení cizopasníkem), larvy střečků pod kůží vytvářejí boule s dýchacím otvorem. Zvěř trpí dýchacími potížemi a závratěmi.
Kontakt
-
Sauer Aleš
Bc. Pastorová Andrea
Mgr. Vaněčková Jaroslava (PaV)
SŠGS
Masarykovo náměstí 2
Nová Paka 514 01
Česká republika - stolniceni@stolniceni.cz
Social Networks
Stolničení online
Praktický pomocník a rádce.
© 2024 All Rights Reserved.