Potraviny rostlinného původu

(luštěniny a obiloviny)

a další kapitoly na odkazu (ovoce a zelenina)(brambory, mák a houby)(mlýnské výrobky, těstoviny, pekárenské a cukrářské výrobky)

LUŠTĚNINY

  • jsou suchá semena motýlokvětých rostlin
  • u nás jsou nejznámější hrách, fazole, čočka a sója

SLOŽENÍ A VÝZNAM:

  • mají vysoký obsah bílkovin, sacharidů (hlavně škrobu), vlákniny, minerální látky (draslík, vápník), z vitamínů B, E, provitamín A
  • obsahují ve větším množství oligosacharidy, které způsobují nadýmání, jsou hůře stravitelné

DRUHY LUŠTĚNIN:

H r á ch

  • jsou zralá semena hrachu setého, je nejrozšířenější luštěninou mírného pásma
  • na trhu je hrách zelený, žlutý, barevná směs – celý, půlený, loupaný, neloupaný
  • loupaný hrách není nutné před vařením namáčet, je vhodný na kaše

C i z r n a ( římský hrách):

  • se podobá velkému hrachu, má jemně oříškovou chuť
  • pochází ze západní Asie, je na trhu celá nebo půlená
  • má velkou výživnou hodnotu ( 30 % bílkovin, 8 % tuku, 44 % uhlohydrátů, řadu vitamínů a minerálních látek)má delší dobu vaření, proto se doporučuje namočit do slané vody
  • poté se slaná voda scedí, cizrna se zalije studenou vodou a uvaří

F a z o l e :

  • jsou odrůdou původní americké fazole
  • mají různou velikost, barvu a tvar
  • u nás v současné době jsou na trhu fazole bílé, barevné, černé, červené, hnědé i strakaté

fazole červené   (červená ledvina)

  • hodně se používají v Mexiku, jsou poměrně velké, mají červenou až hnědou barvu s jemně nasládlou chutí

fazole Adzuki:

  • malá tmavě červená, hnědá nebo černá semena
  • hodně používané v makrobiotické stravě
  • mají léčivý účinek (na činnost ledvin)

fazole černé:

  • velké fazole s lesklým černým povrchem
  • pochází z Jižní Ameriky, hodně používané v mexické kuchyni

fazole Mungo (zelená sója):

  • oblíbené na celém Dálném východě
  • hlavními producenty jsou Thajsko, Čína, Austrálie
  • boby mají olivově zelenou barvu, jsou bohatá na vitamíny a železo
  • jsou velmi vhodná ke klíčení

Č o č k a :

  • podle velkosti zrn rozdělujeme čočku na velkozrnnou a drobnozrnnou
  • v prodeji je čočka zelená, hnědá a různě barevná, dále loupaná a neloupaná
  • má lepší stravitelnost než hrách a fazole
  • má vysoký podíl železa a mědi, vyšší podíl purinových látek
  • různé odrůdy čočky se obvykle nazývají podle barvy

Puy čočka:

  • tato francouzská čočka patří k nejkvalitnějším, nerozvařuje se

Oranžová čočka:

  • nemusí se namáčet, rychle se rozváří na kaši, oblíbená v Indii

Indická hnědá čočka:

  • nemusí se namáčet, při vaření se rozvařuje

Žlutá čočka: 

  • používá se hlavně v indické kuchyni s kari kořením

S ó j a:

  • jsou semena jednoleté keříčkovité rostliny, která pochází z Číny
  • semena jsou různě veliká, mají různý tvar i barvu
  • je nejvýznamnější luštěninou
  • k přípravě jídel je nejvhodnější sója žlutá
  • po uvaření se kombinuje s rýží a různými druhy zeleniny-má vysoký podíl bílkovin, tuku, z minerálních látek převládají draslík, fosfor a hořčík
  • ze sóji se vyrábí mouka, olej, sýr (tofu), mléko, sójová omáčka, sójové maso
  • bílkoviny sójových bobů mají vyšší biologickou hodnotu než ostatní luštěniny
  • sojové klíčky jsou bohaté na vitamíny B a přidávají se do salátů

Vady luštěnin:

  • nejčastější vadou luštěnin je muškovitost, kterou způsobuje zrnokaz hrachový
  • muškovitá luštěnina je neprodejná

Skladování a ošetření luštěnin:

  • Ve vlhkém prostředí plesniví a jsou zatuchlé.
  • Skladují ve vzdušných, suchých a chladných prostorách, uložená v regálech.

Použití luštěnin ve stravování:

  • Používají na přípravu polévek, kaší, jako příloha k masu a do salátů.
  • Fazole, sója a čočka se hodí k naklíčení
  • Syrové klíčky se používají do salátů.

OBILOVINY

OBILOVINY:

  • jsou semena jednoletých ušlechtilých travin
  • protože se z obilí vyrábí mouka a z mouky chléb, je nejdůležitější kulturní rostlinou

Obilí se využívá:

  • k výrobě mouky a mlýnských výrobků (pšenice, žito)
  • k úpravě samostatných pokrmů nebo příloh k jídlům (rýže, pohanka)
  • při výrobě šrotu (pšenice, kukuřice)
  • při výrobě piva a lihu (ječmen, žito, rýže)
  • při výrobě kávovin (žito, ječmen)
  • jako krmiva pro hospodářské zvířectvo

Složení obilovin:

  • Sacharidy – škrob, cukr, celulóza, vláknina
  • Bílkoviny – lepek
  • Tuky
  • Minerální látky – draslík, hořčík, fosfor
  • Vitamíny – skupiny B, E v klíčku, PP
  • Voda
  • Enzymy štěpící cukry, bílkoviny a tuky

Mají květenství :

  • klas (pšenice, žito, ječmen)

Mají květenství :

  • lata (oves, proso, čirok, rýže)
  • palice (kukuřice)

Stavba složení obilného zrna

Význam ve výživě:

  • Obiloviny jsou hlavní potravinou téměř všech národů. Jako potravina kryjí 35 % energetické hodnoty, tudíž v úhradě energie patří na první místo. Obiloviny jsou důležité pro obsah minerálních látek, vitamínů B1 a B2 a vlákniny, jež snižuje hladinu cholesterolu v krvi a usnadňuje pohyb střev.

Druhy obilovin, použití ve stravování:

Žito

  • tvar zrna je protáhlejší, na jednom konci zúžený
  • je důležitou surovinu při výrobě chlebové mouky, dále se zpracovává na kávoviny, pálenky

Pšenice:

  • je nejdůležitější u nás pěstovaná obilovina, obsahuje neplnohodnotné bílkoviny ve formě lepku
  • zpracovává se na krupici (hrubou, jemnou, dehydrovanou), dále na mouku hrubou, polohrubou, hladkou a 00 extra a pšeničný slad
  • pěstuje se pšenice měkká a tvrdá (v teplejších oblastech)

Ječmen:

  • u nás se pěstuje sladovnický (na výrobu sladu) a průmyslový ječmen na výrobu krup, krupek, ječné mouky, pálenky

Oves:

  • se zpracovává na ovesné vločky, ovesnou rýži
  • obsahuje až 7 % tuku

Pohanka:

  • patří do rdesnovitých rostlin, má velmi dobrou výživnou hodnotu
  • používá se jako příloha, mele se na mouku a krupici
  • používá se na přípravu kaší
  • v Rusku se z pohankové mouky připravují bliny s kyselou smetanou

Rýže:

  • u nás se nepěstuje, pěstuje se v tropických a subtropických oblastech

Rozlišuje se: 

  • rýže setá (bažinná) vyžaduje po celou dobu vegetace zavlažování
  • rýže horská , je nenáročná na pěstování, ale má nižší výnosy
  • Existuje řada odrůd rýže, liší se od sebe velikostí, tvarem(jehličkovitá, oválná, vejčitá), průsvitností zrn ( sklovitá, mléčná).
  • Rýže se po vymlácení loupe, hladí, leští.
  • Dále se rýže zpracovává na škrob, mouku, rýžové víno (saké) a pálenku.
  • Divoká rýže je černá rýže (nejedná se o rýži, je to vodní tráva, která má oříškovou příchuť.)
  • Na trhu je rýže loupaná, neloupaná, předvařená, parboiled (technologicky upravená horkou parou), pufovaná ( tzv. burisony, je to rýže napařená a při vysokém tlaku se několikanásobně zvětší objem), jasmínová rýže, basmati rýže (aromatická, pěstuje se v předhůří Himalájí).

Proso:

  • odstraněním nestravitelných plev se získávají žluté jáhly
  • jáhly obsahují více tuku, používají se jako zavářka do polévek, na kaši, moučníky
  • proso se používá jako krmivo pro exotické ptactvo

Kukuřice:

  • má obilky různého tvaru, velikosti a zabarvení
  • nejznámější odrůdou je koňský zub ( podle charakteristického tvaru)
  • Používá se na škrob (Maizena), mouku, krupici ( v Itálii se z ní vaří kaše polenta), kukuřičné vločky cornflakes, pukaná kukuřice popcorn.

Čirok:

  • se pěstuje hlavně v Africe, Indii, Číně
  • používá se na mouku
  • je podobný prosu

Amarant:

  • vhodný na bezlepkovou dietu, drobná semena se melou na mouku

Posuzování jakosti obilí:

  • Smyslově se hodnotí – vzhled, barva, podíl poškozených a cizích zrn, napadení živočišnými škůdci, vůně.
  • Laboratorně se hodnotí – obsah vody, obsah příměsí, škrobnatost.

Kontakt

Stolničení online

Praktický pomocník a rádce.

© 2023 All Rights Reserved.