Trávicí soustava

Dutina ústní je ohraničena dásněmi, zuby, patrem (měkké, tvrdé) a jazykem.

Zuby: do 2 let – mléčné 20 ks, u dospělého člověka – trvalé 32 ks (plní funkci mechanického rozmělnění potravy).

Jazyk: na povrchu pohárky s chuťovými buňkami, špička – sladká chuť, po stranách slaná a kyselá chuť, zadní část hořkost, uprostřed umami (takzvaná pátá chuť). Smísení potravy se slinami a její přesun.

Slinné žlázy: 3 páry velkých slinných žláz – příušní, podjazykové a podčelistní. Tvorba nepodmíněně, podmíněnými reflexy zintenzivňuje. Mucin – hlen který obaluje sousto a napomáhá polykání, ptyalin – trávení škrobu.

Hltan a jícen – potrava putuje přes hltan dále do jícnu a z něho peristaltickými pohyby kruhového svalstva dál do žaludku.

Žaludek je vakovitý, dutý orgán, který se skládá z česla, těla žaludku a vrátníku. Jeho objem je 1- 2 litry a dosahuje velikosti mezi 25 až 30 cm. Vnitřní zřasená sliznice – žlázky vylučují
žaludeční šťávu, která obsahuje: HCl (kyselinu chlorovodíkovou), která aktivuje pepsinogen, bobtnání masa, chrání B1, B2, C, E, ničí choroboplodné zárodky, lépe se vstřebává Ca, Fe.
Pepsin (pepsinogen) – štěpí bílkoviny (na polypeptidy), lipázy – štěpí tuk, mucin – chrání sliznici žaludku (strach, úzkost, nervozita – samonatrávení – vředy), chymosin – sráží mléčné bílkoviny. Vylučování žaludeční šťávy – podmíněné (zrakové, sluchové vjemy) i nepodmíněné reflexy – (podráždění sliznice potravou – hormon gastrin). Peristaltické pohyby mechanicky rozmělňují stravu a promíchávají se šťávami (3-5 vln /min.). Nízké pH otevře vrátník – trávenina = chymus do dvanáctníku. Vstřebává se zde alkohol, proto „rychle působí“, některé jedy a soli.

Tenké střevo má délku 3 – 6 m – dvanáctník ( prvních 25 cm), lačník, kyčelník. Do dvanáctníku ústí slinivka břišní a žlučovod. Stěna má 4 vrstvy – sliznice, podslizniční vazivo, hladké svalstvo, žlázy ve sliznici. Vnitřek je vystlán klky (vlásečnice k vstřebávání živin). V tenkém střevě probíhá chemické trávení pomocí tří různých šťáv: střevní šťávy, šťávy slinivky břišní a žluči. Střevní šťáva je produkována žlázkami tenkého střeva a obsahuje erepsin (rozklad bílkovin), lipázy (rozklad tuků), amylázu (rozklad cukrů). Šťáva slinivky břišní  je složena z trypsinu (štěpí bílkoviny), lipázy a amylázy.  Žluč obsahuje žlučová barviva (bilirubin, biliverdin) a soli žlučových kyselin, které zajišťují emulgaci tuků.

Tlusté střevo  se dělí na slepé střevo, tračník (vzestupný, příčný, sestupný), esovitá klička, konečník. Produkuje hlen, jež zvláčňuje stolici a ulehčuje její průchod. Délka 1,5 m. V tračníku jsou bakterie jež zkvašují složité cukry – ceulózu, tvorba vitamínů B12 a K. Vstřebává se zde většina vody a látek rozpuštěných ve vodě (soli) do cév. Díky symbiotickým bakteriím zde probíhají kvasné a hnilobné procesy. Polotuhý zbytek – defekace. Kvašením a hnitím vzniká sirovodík, methan a oxid uhličitý. Peristaltika – stahuje se najednou na delším úseku. Tlusté střevo se plní 4 – 8 hodin po příjmu potravy a vyprazdňuje zhruba po 18 hodinách. Poslední částí tlustého střeva je řiť (lat. anus) se dvěma kruhovými svěrači. Řitním otvorem se při defekaci dostává z těla stolice. Stolici tvoří nestravitelné zbytky potravy, odloupané buňky epitelů, voda, anorganické látky, produkty rozkladu žlučových barviv (určují barvu stolice), odumřelé bakterie a jejich metabolity.