Složení potravin – živiny
a základní dělení potravin

(bílkoviny, sacharidy, lipidy – tuky a oleje)

(potraviny živočišného a rostlinného původu)

POTRAVINY:

jsou zdrojem výživy pro člověka

jsou produkty rostlinného a živočišného původu

SLOŽENÍ POTRAVIN:

Potraviny obsahují živiny, které uspokojují potřeby lidského organismu.

Z tohoto hlediska se živiny rozdělují na :

    – základní (bílkoviny, tuky, sacharidy)

    – nutné (minerální látky, vitamíny)

Základní živiny:

Neenergetické (nekalorické):

  • voda, soli
  • vitamíny
  • vláknina

Energetické (kalorické):

  • tuky
  • bílkoviny
  • sacharidy – zvyšují glykémii

Bílkoviny:

  • jsou makromolekulární látky složené z aminokyselin (NH2)
  • aminokyseliny se skládají z uhlíku, vodíku, kyslíku, dusíku, síry a železa
  • nejdůležitější složkou při tvorbě aminokyselin je dusík

Podle obsahu aminokyselin bílkoviny rozdělujeme na :

  • plnohodnotné – obsahují všechny esenciální aminokyseliny, jsou živočišného původu (v mléce, vejcích, mase)
  • neplnohodnotné – obsahují jen některé aminokyseliny, jsou v rostlinných potravinách (v obilovinách, luštěninách)
  • Člověk musí přijímat plnohodnotné i neplnohodnotné bílkoviny.
  • Spotřeba je ovlivněna věkem, pohlavím, zdravotním stavem, pracovní činností a klimatickými podmínkami.
  • Dospělý člověk má přijímat denně asi 1 g bílkovin na 1 kg své hmotnosti.
  • Bílkoviny se mohou znehodnotit působením světla, tepla, mikroorganismů.

Význam bílkovin:

  • základní stavební materiál pro růst a vývoj živé hmoty
  • zúčastňují se tvorby hormonů, enzymů, barviv (zejména krevního hemoglobinu)
  • mají podíl na tvorbě trávicích šťáv
  • zvyšují látkovou výměnu organismu (část své energetické hodnoty spotřebují na svou vlastní přeměnu
  • pomáhají udržovat stálý osmotický tlak ve vnitřním prostředí, a tím i rovnováhu vody v organismu
  • mají přepravní funkci při přenosu některých látek (př. tuků)
  • jsou zdrojem imunobiologických látek ( chrání před infekcemi)
  • pomáhají udržovat správnou chemickou reakci ve vnitřním prostředí (optimální kyselé prostředí)

Sacharidy:

  • vznikají v zelených částech rostlin asimilací za přítomnosti slunečního záření, vzdušného kyslíku a listové zeleně (chlorofylu)
  • tento děj se nazývá fotosyntéza
  • skládají se z prvků uhlíku, vodíku a kyslíku

Rozdělení sacharidů:

monosacharidy (jednoduché cukry)

  • glukóza (hrozny, hrušky, jablka, med)
  • fruktóza (ovoce, med)
  • galaktóza (v rostlinných gumách,slizech, mléce, mozkové hmotě)

disacharidy (dvojcukry)

  • sacharóza (řepný cukr)
  • maltóza (sladový cukr)
  • laktóza (mléčný cukr)

polysacharidy (mnohocukry)

  • škrob,
  • glykogen (živočišný škrob),
  • arabská guma,
  • agar(klovatiny),
  • pektiny, glykosidy (amygdalin obsažený v hořkých mandlích, jádrech meruněk, broskví, švestek), vláknina (celulóza)

Význam sacharidů:

  • zdroj energie
  • potraviny bohaté na glycidy (sacharidy) obsahují často i vitamíny C, B a karoten
  • nestravitelné sacharidy příznivě ovlivňují činnost střev (peristaltiku a kvasné procesy)
  • podporují rozvoj některých potřebných mikroorganismů ve střevech
  • nejlépe se vstřebávají monosacharidy, vláknina je nestravitelná
  • glukóza je obsažena v lidském organismu ve všech tkáních a orgánech. Oxidací glukózy se uvolňuje energie, nadbytek sacharidů ve stravě se v organismu mění v tuk, který se ukládá do zásoby (způsobují obezitu)

TUKY (lipidy):

  • jsou sloučeniny trojmocného alkoholu glycerolu a vyšších mastných kyselin (triacylglyceroly)
  • tuky jsou největším zdrojem energie (z 1 g tuku se uvolní 38,9 J)

Rozdělení tuků:

Podle původu:

  • živočišné (máslo, sádlo, lůj )
  • rostlinné (oleje, kakaové máslo

Podle nasycenosti:

  • nasycené (všechny vazby uhlíku jsou nasycené vodíkem), mají tuhou konzistenci, zpravidla jsou živočišného původu
  • nenasycené (všechny vazby uhlíku nejsou nasycené vodíkem), obsahují nenasycené mastné kyseliny jsou tzv. esenciální. Mají kapalný charakter, pocházejí z rostl. potravin a rybích olejů.

Význam tuků:

  • mají nejvyšší energetickou hodnotu
  • chrání některé orgány před nárazem
  • ukládají se pod kůží, chrání tělo před nadměrnou ztrátou tepla
  • obsahují vitamíny rozpustné v tucích /A,D,E,K/
  • největší význam mají tuky s vyšším podílem esenciálních mastných kyselin při prevenci aterosklerózy
  • jsou lehčí než voda
  • dodávají pokrmům charakteristickou chuť, vůni, vzhled a zjemňují je
  • nevhodnou kuchyňskou úpravou se rozkládají. Při vysokých teplotách nad 180 C se rozkládá na aldehydy a estery glycerolu tzv. akrolein
  • jsou stavební složkou lidského těla
  • doprovodnou látkou živočišných tuků je cholesterol (usazuje se v cévách ) nadbytek tuků v těle se ukládá do zásoby (obezita)

Základní dělení potravin:

Potraviny živočišného původu

Potraviny živočišného původu obsahují: 

  • vyšší podíl tuků
  • plnohodnotné bílkoviny
  • v tuku rozpustné vitamíny – A, D, E, K

maso

mléko

máslo

vejce

ryby

drůbež

Potraviny rostlinného původu

Vlastnosti potravin rostlinného původu:

  • jsou významným zdrojem minerálních látek
  • jsou zdrojem ve vodě rozpustných vitamínů – vitamíny skupiny B (B1, B2, B6, B12)
  • mají vyšší obsah sacharidů tj. cukrů a škrobů
  • menší obsah bílkovin (neplnohodnotných)
  •  

ovoce

zelenina

obiloviny

luštěniny

Kontakt

Stolničení online

Praktický pomocník a rádce.

© 2022 All Rights Reserved.